(BTP 7 Myth-Busters - The 'tradition' myths.)
1) MÝT: Nemůže být pravda, že Šríla Prabhupáda chtěl ustanovit v ISKCONu systém zasvěcování skrze zástupce díky kterému by zůstal dikša guruem, jelikož je to naprosto proti tradici.
ROZBITO:
- Šríla Prabhupáda zcela určitě ustanovil ritvik systém, což přiznává dokonce i GBC. Navíc není žádný důkaz, že by kdy přikázal ukončení tohoto systému.
- Šríla Prabhupadá nikdy neučil, že žák může skončit s následováním jeho pokynů jen proto, že si myslí, že nejsou ‘tradiční’.
- Ve vztahu k duchovnímu mistrovi je ‘tradice’ kterou následujeme přijmout ho jako zástupce Kršny a pak vykonávat cokoliv co říká:
"Podle vaišnavské tradice máme přístup k pravdě skrze gurua, duchovního mistra, který je přijímán jako zástupce Absolutní Pravdy, Osobnosti Božství."
(The Quest for Enlightment – Snaha o osvícení, 6)"Žák je ten kdo neargumentuje a přijímá cokoliv co guru říká. Taková osoba je žákem. To je definitivní, žádné argumenty.”
(Šríla Prabhupáda - konverzace 28.6.76)
- Podle definice jsou pokyny od autorizovaného gurua ve shodě s šástrickými pokyny, i když nemusí být nutně ve shodě s tradičním způsobem jakým byly dříve tyto pokyny praktikovány.
- Proto je docela ‘tradiční’ následovat ritvik systém, jelikož nám to přikázal Šrála Prabhupáda.
- Oponenti ritvik systému musí poukázat na specifický odkaz v šástrách, který vylučuje ritvik systém a ne pouze mumlat slovo ‘tradice’ jako by to byl nějáký pořádný argument.
2) MÝT: Ale takový systém nebyl nikdy předtím používán.
ROZBITO:
- Kdokoliv kdo používá toto tvrzení jednoduše blafuje, jelikož nemůže přesně vědět co všichni předešlí áčárjové v minulých věcích dělali. Dokonce i kdyby tento systém nebyl dříve používán tak by to byl stále irelevantní argument, jelikož Šríla Prabhupáda nikde netvrdí, že Áčárja nemůže změnit různé formality a detaily s ohledem na místo čas a okolnosti. Naopak Šríla Prabhupáda nás učil pravý opak a to specificky co se týká zasvěcení:
"Šrímad Vírarághava Áčárja, áčárja v posloupnosti Rámanudža-sampradáji, poukazuje ve svém komentáři, že čandálové (lidé nízkého zrození) nebo další podmíněné duše, které se narodí v rodinách nižších než šůdrové, mohou být také zasvěceni za určitých předpokladů. Formality mohou být lehce pozměněny, aby se z nich stali vašnavové.
(Šrímad Bhágavatam 4.8.54 výklad)"
- Použití knězů k vykonání obřadu zasvěcení za fyzické nepřítomnosti gurua je zcela jistě pouze změna ‘formality’. A je na těch kdo tvrdí, že jde o změnu principu, aby poukázali na to o jaký princip se jedná a kde to je uvedeno Šrílou Prabhupádou. "
- Podobně následující citáty ukazují, že každý áčárja může používat rozdílné metody k tomu, aby přivedl lidi ke Kršna vědomí. Nejsou tady žádná tradiční opatření kterým by takový áčárja musel poléhat: "
Každý áčárja má specifický způsob propagování svého duchovního hnutí s cílem přivést lidi ke Kršna vědomí. Proto metoda jednoho áčárji může být odlišná od metody druhého, ale konečný cíl nebude nikdy změněn a opomenut.
(Čaitanja Čaritámrita, Adi 7:37)
3) MÝT: Následujeme historický precedens a proto jelikož nejsou žádné údaje, že takový způsob dříve fungoval, tak ho nemůžeme následovat.
ROZBITO:
- Každý souhlasí, že Šríla Prabhupáda ustanovil ritvik systém, aby fungoval před jeho odchodem, a přesto tento systém byl také naprosto unikátní a nám není známo, že by kdy předtím fungoval. Takže když použijeme výše zmíněnou logiku historického precedensu tak tento systém také neměl být funkční. Ale přesto dokonce i současné GBC přijímá, že tento systém byl ustanoven Šrílou Prabhupádou.
- Navíc zde není žádný historický precedens pro žáka, aby odmítl pokyn gurua pouze na základě historické tradice. Proto si celý argument naprosto protiřečí a nemá žádnou spojitost s daným tématem.
4) MÝT: Áčárja musí vždy následovat tradici ve všech ohledech a nikdy se od ní neodchýlí.
ROZBITO:
Šríla Prabhupáda nikdy neučil toto axioma. Není to zmíněno v jeho knihách a Šríla Prabhupáda se tak ani nechoval, jelikož od samého začátku jednal v mnoha ohledech velmi netradičně. (například dával gajátrí mantru za pomoci kazety, ustanovil ritvik systém atd.)
Samotný způsob formálního zasvěcení v naší žákovské posloupnosti byl inovován relativně nedávno Šrílou Bhaktisidhantou Sarasvatím. Šríla Prabhupáda nikdy neřekl, že bychom měli zavrhnout Šrílu Bhaktisidhantu proto, že nenásledoval tradici. Kdybychom následovali logiku neodchylování se od tradice tak pak by áčárjové pouze říkali a dělali jen to co již bylo řečeno a vykonáno dříve, což je samozřejmě směšná představa. Abychom mohli rozumně diskutovat o tomto argumentu ohledně ‘tradice’, tak bychom potřebovali nejprve udělat porovnávací studii, ukazující jak přesně zasvěcovali všichni předchozí áčárjové, kteří se zjevili po příchodu Zlatého Avatára v předešlých Kali jugách během mini zlatého věku. Ohledně tohoto ovšem nemáme žádné autorizované informace takže studii nemůžeme vůbec začít.
"Žádná tradice, žádné ná boženství. To jsou jen hmotné věci. Jsou to také jen pouhá označení. "Naší jedinou tradicí je jak uspokojit Višnua." |
 |