leto 2007
Od Krishnakant
V BTP 10, jsme publikovali studiji případu JS Jayadvaita Swamiho (“JS”) kde jsme zviditelnili fakt, že se JS odkazuje na následující "zákon", který je extrahován ze soukromého dopisu zaslaného Šrílou Prabhupádou odchýlenému žáku:
"Etiketa vyžaduje, abys jakékoliv potenciální žáky přiváděl, dokud je ještě naživu, svému duchovnímu učiteli. A v jeho nepřítomnosti nebo po jeho odchodu, můžeš přijímat žáky bez jakéhokoliv omezení. To je zákon žákovské posloupnosti. Chci vidět, jak se z mých žáků stali správní duchovní učitelé a rozšiřují Vědomí Kršny velmi široce. To učiní mě a Kršnu velice šťastným.“
(Dopis Šríly Prabhupády Tušta Kršnovi, 2/12/75)Citujíce tento zákon, JS řekl:
“To, že duchovní mistr do svého odchodu a poté dále zasvěcují jeho žáci je normální systém. V tomto jsme všichni ve shodě. To je to co Šríla Prabhupád říkal po celý čas když byl s námi."
(V čem se rytvici mýlí, Jayadvaita Swami, 1996)
Nicméně o pár let později, se JS stal jedním z prvních lidí kdo porušil tento zákon, když povolil svému vlastnímu žáku, JS Kadabma Kanana Swamimu (“KKS”), aby zasvěcoval žáky ve své přítomnosti. A navíc JS sám zastavil zasvěcování!
Takže, jak jsme zviditelnili, je to sám JS kdo obrací a zcela odmítá to co říká Šríla Prabhupád o žákovské posloupnosti po celý čas když byl s námi.Jaký otec, takový syn
Člověk se tak může pouze divit síle máji (iluze), že KKS také cituje tento stejný "zákon" za účelem snahy ospravedlnit to proč on je dikša guru
“Šríla Prabhupád mluví o zákonu žákovské posloupnosti,
to je správný systém, který by měl být následován."
(dopis KKS, 11.říjen 2006)Navíc, k tomuto dopisu je přïpojen ten stejný dokument od Jayadvaita Swamiho, V čem se rytvici mýlí, ve kterém, jak jsme již citovali, Jayadvaita Swami uvádí, že tento systém je, že guru zasvěcuje do té doby dokud neodejde a POTÉ dále zasvěcuje jeho žák
“p.s. Prosím přečti si přiložený dokument od JS Jayadvaita Maharaji ("V čem se rytvici mýlí" ) pozorně.
(dopis KKS, 11.říjen 2006)Přesto, KKS skutečná praxe je zcela opačná k tomu co káže
“[...] JS Jayadvaita Swami požádal svého žáka aby se stal zasvěcujícím duchovním mistrem, přestože všeobecně díky etiketě člověk nebude zasvěcovat ve fyzické přítomnosti svého vlastního duchovního mistra."
(KKS web životopis, archivováno duben 2007)Takže KKS zároveň říká, že "zákon žákovské posloupnosti je správný systém, který by měl být následován", a potom nestydatě ospravedlňuje porušování tohoto "zákona" a "etikety" prostřednictvím citování staršího porušovatele zákona, Jayadvaity Swamiho!
Když je KKS dotázán na tuto pokryteckou kontradikci, tak najednou KKS zjistí, že nemá čas, a odpoví“Nemám právě čas psát úplnou odpověď. Napíšu více později.”
((dopis KKS, 22.říjen 2006)Nicméně, on již nikdy nenapsal žádnou odpověď, úplnou nebo jakoukoliv.
Čtenáři BTP si zde všimnou opakování známého vzoru, ve kterém jsou naši předpokládaní "sebe-realizovaní" guruové dotázáni na jednoduchou otázku ohledně jejich postavení jako duruů - a oni náhle zjistí, že jsou velice "bizi" zaneprázdněni, a zcela se vytratí!Co Šríla Prabhupád fakticky uvedl v tomto "zákonu" jsou jednoduše různé podmínky za kterých člověk může nebo nemůže přijmout žáky. To není předmětem sporu, že člověk může přijímat žáky pouze poté co Guru odejde.
A co je tedy předmětem diskuse? Kdy se Šríla Prabhupád rozhodl vyzkoušet tento zákon tím, že autorizuje určité individuality aby se stali dikša guru nástupci po jeho odchodu?Víme, že to nebylo v případě 11 ritviků, které Šríla Prabhupád jmenoval 9. července 1977 July 9th, 1977, a kteří se neautorizovaně stali ISKCONskými guruy a kteří postupně dovolili ostatním, jako je JS a KKS, aby se také stali neautorizovanými guruy. Víme také, že to není dokonce ani případ osoby, které Šríla Prabhupád psal dotyčný dopis ve kterém je tento zákon uveden. Tušta Kršna Dás se nikdy nestal dikša guruem v ISKCONu.
Takže v souhrnu, Šríla Prabhupád se nikdy neodvolával na tento zákon aby nařídil jakémukoliv svému žáku aby se stal jeho nástupcem v ISKCONu. Ale místo toho Šríla Prabhupád pouze zavedl pro ISKCON ritvik systém zasvěcování, právě před tím nežli odešelUctívání Šríly Prabhupády “Suché, teoretické a neosobní”
“Přišel jsi ke mě jako aspirující žák a postupně jsme vyvinuli vztah [...]
Oddaní, kteří jsou v rytvik filosofii mají velice suché, teoretické a neosobní pochopení duchovního života, oni nemohou vidět jak Kršna jedná skrze své oddané.”
(KKS dopis, 11. října 2006)1) V kontrastu k dopisu, který následoval po tomto a který je citován v závěrečné sekci, zde když KKS mluví s "aspirujícím žákem", má všechen čas světa sestavit obsáhlou odpověď. Ale když se tento předpokládaně "aspirující žák" zeptal jednoduchou otázku ukazující jeho neslušné pokrytectví, tak KKS náhle zjišťuje, že již nemá žádný čas na odpověď a tak se s ní také již vůbec neobtěžuje!
2) Zde KKS obviňuje následovníky ritvik filosofie z toho, že mají velice suché, teoretické a neosobní porozumění duchovnímu životu, jelikož, jak praví, nevidíme jak Kršna "jedná skrze své oddané". Realita je ve skutečnosti opačná, jelikož je to KKS kdo nevěří, že Kršna je schopen v současné době jednat skrze svého top oddaného, Šrílu Prabhupádu. Příjmout nás jako jeho žáky a přijmout takto naši službu. Namísto toho používá tuto racionalizaci, že Kršna je v současné době neschopný jednat skrze Šrílu Prabhupádu. KKS argumentuje, že musíme mít náhradníka místo Šríly Prabhupády kterému musíme sloužit a uctívat ho jako "stejně dobrého jako Bůh". A překvapující shodou náhod, se KKS stalo, že je jedním z těchto náhradníků, a je ochotně dostupný příjmout místo Šríly Pabhupády v našich životech!
3) Navíc, jestliže přijímání Šríly Prabhupády jako dikša gurua je "suché, teoretické a neosobní", tak to znamená, že vlastní guru KKS, JS Jayadvaita Swami, který je žákem Šríly Prabhupády, měl v posledních 30 letech velice suchý, teoretický a neosobní vztah se Šrílou Prabhupádou.
4) Nicméně bohudíky Šríla Prabhupád kompletně zničil světskou koncepci KKS o pravém duchovním mistru a stačila mu na to jedna věta.
“Budu tě osobně vést, fyzicky přítomný či nepřítomný, stejně tak jako já dostávám osobní vedení mého Guru Maharáje."
(Konverzace Šríly Prabhupády, Vrindáván,
14 července 1977)Zde Šríla Prabhupád jasně říká, že bude POKRAČOVAT v dávání OSOBNÍHO vedení, dokonce i když již není fyzicky přítomen.
Vymyšlená evidence KKS
“Ano Šríla Prabhupád napsal dopis z 9.července. To ukazuje, že Šríla Prabhupád nastartoval nějaký ritvik systém na konci svého života, když byl nemocný a neschopný cestovat.”
(KKS dopis, 11. října 2006)Ale nařízení z 9. července nikde neuvádí, že ritvik systém je nastartován jelikož Šríla Prabhupád je "nemocný a neschopný cestovat". Jelikož tato představa není uvedena v nařízení z 9.července ani ji Šríla Prabhupád neuvádí nikde jinde, může to být vymyšleno pouze vlastním mozkem KKS.
Naopak, pokyn z 9.července pouze uvádí, systém započal pouze z následujícího důvodu"za účelem provádění zasvěcení, obou prvního zasvěcení a druhého zasvěcení."
(nařízení z 9.července 1977)Což je důvod, který je třeba naplňovat po celou dobu existence ISKCONu.
Také neexistuje žádný výrok Šríly Prabhupády, který by říkal, že je možno následovat jeho instrukce pouze po konzultaci s jeho nejnovější lékařskou zprávu nebo cestovním plánem. Nebo že je možno časově nařízení omezovat, podobně jak to neautorizovaně udělalo GBC, když časově omezili nařízení z 9.července okamžitě po fyzickém odchodu Šríly Prabhupády.Více vymyšleností
“Šríla Prabhupád již vysvětlil jak budou zasvěcování pokračovat po jeho odchodu v konverzaci 28.května.
Takže z tohoto je jasné co bylo záměrem Šríly Prabhupády:
1.) po dobu kdy byl nemocný, tak chtěl aby starší žáci jednali jako ritvik guruové, provádějíce zasvěcovací obřady, ale zasvěcovaní by stále byli přímými žáky Šríly Prabhupády."
(KKS dopis, 11. října 2006)Ale v této konverzaci, je odchod Šríly Prabhupády uveden jasně a pouze na počátku konverzace a jako odpověď Šríla Prabhupád vysvětluje jak by měla zasvěcení pokračovat po jeho odchodu, a také to komu budou nově zasvěcení náležet
Satsvarupa:
"Naše další otázka se potom týká zasvěcování v budoucnosti,
konkrétně doby, kdy už tu s námi nebudete. Chceme vědět jak první a druhé zasvěcení bude prováděno."Prabhupada:
Ano. Doporučím některé z vás. Jakmile budeme hotovi. Doporučím některé z vás, aby jednali jako celebrující áčárja. (officiating acarya-áčárjové plnící kněžský úřad, vykonávající obřady)"
Tamala Krsna:
"Nazývá se to ritvik-áčárja?"
Prabhupada:
"Ritvik, ano."[…]
Satsvarupa:
"Takže oni také mohou být považováni za vaše žáky."
Prabhupada:
"Ano, oni jsou žáci."
(konverzace 28.května 1977)Znovu, není zde NIC ve výše uvedené konverzaci co by odkazovalo nebo spojovalo zdraví Šríly Prabhupády se systémem zasvěcování, který zavedl.
Následování skutečného pokynu
“2.) chtěl aby po jeho odchodu z tohoto světa ti stejní starší oddaní pokračovali a zasvěcovali jako regulérní guruové a ti zasvěcení by byli jejich žáci, vnuci Šríly Prabhupády."
(KKS dopis, 11. října 2006)KKS se zde odkazuje na následující část konverzace
Tamala Krishna:
"Ne. On se ptá, tito ritvik áčárjové, celebrují, dávají dikšu ti lidé, kterým oni dají dikšu, čí jsou to žáci?"
Srila Prabhupada:
"Oni jsou jeho žáci."
Tamala Krishna:
"Oni jsou jeho žáci."
Srila Prabhupada:
"toho, kdo je zasvěcující… on je (he is)žák - vnuk.”*
Satsvarupa:
”Ano”
Tamala Krsna:
“Tak to je jasné.”
Satsvarupa:
"Dále máme otázku týkající se …..."
Srila Prabhupada:
“Když ti nařídím, "Staň se guruem," tak on se stane regulérním guruem. To je vše. A on by se stal žákem mého žáka. Tak je to."
*(Přepis této konverzace "upravený a editovaný" prostřednictvím gurua KKS tj. Jayadvaitou swamim.
V dokumentu Na můj pokyn od Ravindra Svarupa Dase
se uvádí v této části "jeho (his) žák -vnuk" což znamená, že toto "jeho"(his) v této konverzaci může odkazovat pouze na Šrílu Prabhupádu, jelikož evidentně pouze on, a né jeho žáci, by mohli v té době mít žáky-vnuky!)Šríla Prabhupád neříká, že po jeho odchodu tito žáci, které doporučil ( a později jmenoval 9. července aby jednali jako rytvici ) " ABY POKRAČOVALI " v zasvěcování jako regulérní guruové, přijímáním žáků pro sebe.
Šríla prabhupád jasně říká: "KDYŽ JÁ NAŘÍDÍM, ty se staneš guruem, on by se stal regulérním guruem." "Když já nařídím" NENÍ to stejné jako říci "NAŘIZUJI". Slovo "když" udává, že tento potencionální pokyn je podmíněn tomu, že musí být tento pokyn nejdříve skutečně vydán!
Toto je tak základní bod angličtiny, že dokonce i dítě může porozumět rozdílu mezi "nařizuji" a "když já nařídím". Jelikož KKS je holanďan, tak to možná vysvětluje jeho zmatení ohledně tohoto jednoduchého bodu.
Vše co zde Šríla Prabhupád říká je, že POKUD by jím byl vydán nějaký pokyn být "regulérním guruem", tak POTÉ by v tomto případě měli tito gurové přirozeně své vlastní žáky.
Tento pokyn od duchovního učitele stát se sám zasvěcujícím duchovním mistrem je, jak jsme mnohokrát zdůraznili na stránkách BTP, zcela esenciální před tím než může člověk příjmout toto postavení
"Guru se může stát guruem když mu k tomu dá pokyn jeho guru. To je vše. Jiným způsobem se guruem nikdo nemůže stát."
(Šríla Prabhupád přednáška, 28. říjen, 1975)Nicméně je jen čistým, historickým faktem, že
1) Šríla Prabhupád nikdy takovýto pokyn nevydal. Nikdy nenařídil svým žákům zasvěcovat své vlastní žáky.
2) Pokyn který šríla Prabhupád dal ( ve svém nařízení z 9.července 1977 pro všechny členy GBC a chrámové prezidenty ) bylo jednat pouze jako ritvici ( reprezentanté )Závěr
V ISKCONu musíme následovat to co Šríla Prabhupád skutečně nařídil, a to znamená ponechat ho jako zasvěcujícího Gurua ISKCONu. Místo toho KKS proklamuje, že Šríla Prabhupád nemůže být Guruem díky "zákonu" který sám společně se svým guruem porušuje za účelem převzetí postavení Šríly Prabhupády jako pokračujícího Gurua ISKCONu!
Ne náhodou je současný věk, Kali-yuga, znám jako věk pokrytecví!
„Toto je věk Kali. Nazývá se Kali. Pokrytectví, jednoduše pokrytectví. Kali znamená plný pokrytectví.“
(Šríla Prabhupád přednáška, 26.listopadu 1966)