IRM

Od Kršnakanta

Toto pojednání je odpovědí na knihu nazvanou “100 Odchylek Ritvikismu” (zde dále nazývanou pouze ‘kniha’), která byla vydána na popud JS Jayapataky Swamiho. V českém jazyce zde http://harekrsna.cz/cvs/files/100%20odchylek%20rtvikismu.pdf

Když se oddaný v ISKCONu začne zajímat o „ritvik“, tak často dostane tuto knihu, která se má pokusit rozptýlit jeho zájem a přesvědčit ho, že „ritvik“ je nesprávný. Ovšem v okamžiku, kdy daný oddaný začne číst poziční dokument IRM, “Poslední Pokyn” (PP), okamžitě zrealizuje, že kniha ‘100 Odchylek’ mu absolutně nepomohla v jeho rozhodnutí zda je pozice prezentovaná v PP správná či nesprávná.
sp

Je tomu tak proto, že kniha ‘100 Odchylek’ všeobecně necituje z PP a ani specificky a systematicky neprobírá argumenty prezentované v PP. A pokud se tak někdy stane tak argumenty prezentované v knize byly již dávno zodpovězeny na našich stránkách www.iskconirm.com. Proto jsme nazvali naši odpověď “100 Odchylek O Ritvikismu”, jelikož kniha na níž odpovídáme je především kolekce „strašákových“ argumentů a již zodpovězených spisů. („strašákový“ argument je argument vytvořený proti vymyšlené pozici, kterou NEZASTÁVÁ osoba na kterou argument útočí. Tato taktika se používá ve chvíli, kdy ty argumenty, které oponent skutečně říká, nemohou být poraženy, a tak místo těchto argumentů se vymyslí jiné, které mohou být poraženy, a ty se pak falešně prezentují jako skutečné argumenty oponenta.)

Ve skutečnosti kniha ‘100 Odchylek’ pokud uvádí nějáké argumenty tak to často činí tím způsobem, že tvrdí ‘ritvici říkají’ nebo ‘někteří pro-ritvici říkají’ místo toho, aby citovala to co PP skutečně říká.

Takže kniha ve skutečnosti neodhaluje žádné odchylky v tak zvaném ‘ritvikismu’, ale spíše prezentuje odchylky od toho CO Ritvikismus skutečně je.

A tak se kniha zabývá vším možným kromě toho co ISKCON Revival Movement-IRM (Hnutí za obnovu původního ISKCONu) skutečně říká ve svém dokumentu “Poslední Pokyn” (PP).

PP, a pozice IRM spočívají výhradně v nedostatku důkazů pro dvě modifikace, které ISKCON učinil vzápětí po fyzickém odchodu Šríly Prabhupády, a které způsobili začátek guru systému, který máme v ISKCONu dnes. Tyto Modifikace spočívají v tom, že:

Modifikace A) : Že jmenování reprezentantů neboli ritviků bylo pouze dočasné, a specificky bylo limitováno odchodem Šríly Prabhupády.
Modifikace B) : Po ukončení své reprezentační funkce, se ritvici automaticky mohli stát dikša guruy, zasvěcujíce osoby jako své vlastní žáky a ne žáky Šríly Prabhupády.

Uvidíme zda kniha dává nějáký důkaz pro podporu těchto modifikací. Kniha je rozdělena do 12 kapitol, a my nejprve podáme přehled těchto kapitol:

Úvod: Opakuje pojednání od JS Jayapataky Swamiho nazvané “Ritvik teorie – mimo jakoukoliv
otázku
”, které je již zodpovězeno a vyvrácení důkazů z tohoto pojednání lze nalézti na našich webových stránkách:

Ritvik! Cesta Šríly Prabhupády

Kapitoly 1 – 21 jsou citáty od Šríly Prabhupády, o kterých se zde předpokládá že ukazují, že Šríla Prabhupád nechtěl ritvik systém v ISKCONu.

Kapitola 2 – Porovnává ritvik filozofii s Mayavádou.

Kapitola 3 – Využívá určitých sekcí ze spisu “GBCs Minutes Book” od Hari Šauriho Dáse a z dalšího od GBC, které se týkají rozhovoru z 28. května, nazvané “Žák mého žáka ”. Oba tyto spisy byly již zodpovězeny a vyvrácení důkazů z těchto spisů lze nalézti na našich webových stránkách:

Hari Sauri's Minutes Turn Back the Clock

The Final Order Still Stands!

Kapitola 4 – Opakuje sekce ze spisu GBC “Prabhupádův Pokyn”, a ze spisu od Drutakarmy Dáse nazvaného “Krishnakant Desai: Všechno blafy, a žádný obsah”. Oba tyto spisy jsou již zodpovězeny a vyvrácení důkazů z těchto spisů lze nalézti na našich webových stránkách:

GBC Fail To Answer The Final Order

Drutakarma Continues to Strain the Truth

Kapitola 5 – Opakuje sekce ze spisu Jayadvaita Swamiho nazvaného “Kde nemají Ritvici Pravdu”, který je již zodpovězen a vyvrácení důkazů z tohoto spisu lze nalézti na našich webových stránkách:

A Reply to Jayadvaita Swami's Paper "Where the ritviks are Wrong"

Kapitola 6 – Mnoho argumentů v této kapitole se zakládá na tom co “Někteří ritvik-vádis říkají”, místo toho, aby zde byly konkrétní citáty z PP. A jsou to proto pouze argumenty „strašáci“.

Kapitola 7 – Zde se opakuje sekce ze spisu Jayadvaity Swamiho nazvané “Kde nemají ritvici pravdu”,který je již zodpovězen a vyvrácení důkazů z tohoto spisu lze nalézti na našich webových stránkách:

A Reply to Jayadvaita Swami's Paper "Where the ritviks are Wrong"

Kapitola 8 –Zde se opakuje sekce ze spisu Jayadvaity Swamiho nazvané “Kde nemají ritvici pravdu”,který je již zodpovězen a vyvrácení důkazů z tohoto spisu lze nalézti na našich webových stránkách:

A Reply to Jayadvaita Swami's Paper "Where the ritviks are Wrong"

Kapitola 9 – Znovu je zde mnoho argumentů založených na tom co “pro-ritvici říkají / tvrdí ”, místo přímých citátů z PP a tudíž jsou to pouze argumenty „strašáci“.

Kapitola 10 – Znovu je zde mnoho argumentů založených na tom co “pro-ritvici říkají / tvrdí /zastávají”, místo přímých citátů z PP a tudíž jsou to pouze argumenty „strašáci“.

Kapitola 11 – Tato kapitola JIŽ předpokládá, že ‘ritvikismus’ je falešný, a zaobírá se následky tohoto předpokládaného zla. Celá kapitola je tedy naprosto bezpředmětná, jelikož nejdříve musí být ‘ritvikismus’ ukázán jako falešný.

Kapitola 12 – Tato kapitola znovu obsahuje mnoho argumentů, které ve skutečnosti nejsou uvedeny v PP, a jsou to tedy pouze argumenty „strašáci“.

Můžeme tedy vidět, že většina knihy je buď irelevantní nebo již zodpovězena. Nyní projdu kapitolu za kapitolou zodpovídajíce všechny argumenty, které ještě nejsou zodpovězeny a které se nějak vztahují ke skutečné pozici PP.

Kapitola 1

Tato kapitola prezentuje 21 citátů, které se týkají tématu ‘stát se Guruem’. Všechny argumenty týkající se těchto citátů byly již mnohokrát zodpovězeny v ostatních spisech IRM, ale pro úplnost zde odpovědi znovu zopakujeme. Každý citát je prezentován v knize jako důkaz jedné ‘odchylky’.

a) Citáty 2, 5, 6, 8, 11, 13, 14 a 18 se všechny týkají KVALIFIKACÍ pro to, stát se Guruem. Tyto argumenty se vůbec nevztahují k naší pozici, jelikož my jasně tvrdíme, že klíčové je být AUTORIZOVÁN svým Guruem, předtím než se osoba může stát Dikša Guruem:

Člověk má přijmout zasvěcení od pravého duchovního mistra, přicházejícího v žákovské posloupnosti, který je autorizován svým duchovním mistrem.
(ŠB, 4:8:54)

Pouze být kvalifikovaný není postačující. Takže okamžitě na začátku můžeme vidět použití známého argumentu „strašáka“, který nenapadá skutečnou pozici IRM, ale záměrně vytváří ve čtenáři falešnou představu o IRM a jeho filozofii.

b) Citáty 1, 4 (druhá část), 7, 9, 15 a 16 všechny odkazují na pokyny Šríly Prabhupády týkající se Šikša nikoliv Dikša Guruů. Tento fakt může být potvrzen následovně:

i) Kniha samotná prezentuje v citátu 10, argument, že dle ‘zákona žákovské posloupnosti’ se nemá zasvěcovat v přítomnosti svého duchovního mistra. A proto žádný citát, kde se Šríla Prabhupáda nevyjadřuje, že specificky po jeho odchodu dojde k ustanovení Guruů se nemůže vztahovat k Dikša Guruovi, zvláště pokud je tento citát podán v přítomném čase, jinak by totiž Šríla Prabhupáda samotný porušil ‘zákon učednické posloupnosti’, který podle autorů knihy kázal. (Navíc, jak můžeme vidět, GBC již dokonce ani nevěří na tento zákon, jelikož těsně po vydání knihy ustanovilo, že všichni žáci mohou zasvěcovat v přítomnosti svého Gurua).

ii) Tyto citáty se vztahují na pokyn Pána Čaitanji staň se guruem z verše ‘amara ajnaya’. Nicméně ve výkladech vysvětlujících tento verš Šríla Prabhupáda říká: „Nejlepší je nepřijímat žádné žáky.” Povšimněte si prosím, že tento verš je z ČČ, Madhya 7:128 a liší se od citátu č.14, který odkazuje na ČČ, Madhya 8:128, a který uvádí, že kdokoliv kdo je kvalifikovaný se může stát Dikša Guruem.

Zaznamenejte prosím také, že citát 1 spadá do kategorie i) výše, kdežto citát 15 náleží do kategorie ii) výše, a citáty 4 (druhý citát), 7, 9, 16 spadají pod obě kategorie.

Můžeme se navíc zmínit o citátech 9 a 17, citát 17 říká:

„Každý z vás by měl být příštím duchovním mistrem.”
(Přednáška, Hamburg, 5. září, 1969)

Nyní již bylo ukázáno, že kvůli přítomnému času a souvislosti s veršem ‘amara ajnaya’ se musí jednat o pokyn týkající se šiksa gurua. Nicméně v této souvislosti se někdy předkládá argument, že slovo ‘příští’ vylučuje možnost, že se tento odkaz vztahuje na šikša gurua, protože oddaní již jednali jako šikša guruové. Tento argument je ovšem lehce poražen následujícím způsobem:

iii. Citát totiž pokračuje a říká:

"Cokoliv co ode mne slyšíte, cokoliv co se ode mne učíte, by jste měli rozdávat stejné bez jakéhokoliv přidávání nebo změn. Potom jste se všichni stali duchovním mistrem.”

Takže za pomoci toho samého vzoru můžeme argumentovat, že oddaní tak již činili, a přesto jim Šríla Prabhupáda říká aby tak činili i nadále a pokračovali v tom být ‘příštím duchovním mistrem’. Takže výraz ‘příští duchovní mistr’ se může vztahovat k tomu co oddaní již činili.

iv. Navíc v té době v září 69 bylo hnutí v Německu velmi mladé, v podstatě teprve ustanovené, a toto byla první Prabhupádova návštěva. A proto není vůbec podivné, že Šríla Prabhupáda nabádá své nové následovníky k tomu, aby se teprve pozvedli na úroveň, kde budou moci jednat jako skuteční Šikša Guruové.

c) Citát 3 – Tento citát nepochází dokonce ani od Šríly Prabhupády, ale z Hari Šauriho diáře!

d) Citát 4 – První citát se odkazuje na situaci kdy Šríla Prabhupád dává příklad o svých žácích, že v budoucnu mají posloupnosti. Tento PŘÍKLAD dal Šríla Prabhupád ZA ÚČELEM ilustrovat odpověď na úplně jinou otázku o učednické posloupnosti pocházející od Ardžuny.

e) Citát 10 – Tyto citáty říkají, že člověk se nemůže stát Dikša Guruem když je Šríla Prabhupád fyzicky přítomen. Není zde uvedeno, že jakmile Šríla Prabhupád odejde, tak mají automaticky všichni jeho žáci nařízeno stát se Dikša Guruy. Ale to je to, co by bylo potřeba k zavrhnutí ritvik systému, který v ISKCONu Šríla Prabhupád zavedl 9. července 1977.

f) Citát 12 – Zmiňuje, že nemůžeme pouze přijmout nadduši jako gurua, ale nadduše nám spíše pošle vnějšně vtěleného fyzického gurua. Šríla Prabhupád byl takovým ‘fyzickým’ guruem – on nepřišel jako čistá duše bez vnějšího těla. Nicméně zde není žádným způsobem řečeno, že pro spojení s takovým fyzickým guruem s ním potřebujeme být ve fyzickém kontaktu; a samozřejmě tomu ani tak být nemůže, protože Šríla Prabhupád fyzicky nepotkal většinu svých žáků.

g) Citát 14 - kibá vipra – neodkazuje na amara a navíc mluví o smarta brahmanismu a kvalifikacích.

h) Část citátu 15 (která není zveřejněna v knize), uvádí následující:

„Poté, v budoucnosti ... Předpokládejme, že nyní je nás deset tisíc. Tak bychom se měli expandovat na sto tisíc. To je potřeba. Potom ze sta tisíc na milión, a z miliónu na deset miliónů.”
(Přednáška, Mayápur, 6/4/75)

Šríla Prabhupáda se zde pouze odkazuje na získávání následovníků pro ISKCON a specificky žáků pro sebe, jelikož v okamžiku této přednášky měl Šríla Prabhupád již tisíce žáků. Kdyby nařídil Dikša Guruy, tak by to nedávalo žádný smysl, odkazovat se k počtu žáků Šríly Prabhupády, které již tehdy vytvořil – “Dejme tomu, že NYNÍ je nás deset tisíc” – jako odkaz pro budoucí ‘áčárji’ na to co mají expandovat.

i) Citát 21 – To je ten samý případ jako výše uvedený citát 15.

j) Citát 17 – Snaží se dokázat, že ‘žádost’ od Šríly Prabhupády je to samé jako ‘příkaz’. Jelikož toto znovu není v rozporu s našimi tvrzeními, tak se jedná znovu jen o další argument – strašák napadající neexistující pozici.

k) Citát 19 – Odkazuje na fakt, že Šríla Prabhupád říká, že KDYŽ on nařídí, tak POTÉ se člověk stane Dikša guruem. Ale on nikdy nenařídil Dikša guruy, pouze ritviky.

l) Citát 20 – Zde se Šríla Prabhupád v soukromém dopise jednomu žáku z roku 1967, zmiňuje, že by chtěl, aby se jeho žáci v jeho ‘nepřítomnosti’ stali guruy. Nepotřebujeme spekulovat o tom jak bylo zamýšleno aplikovat tento pokyn o deset let později, když Šríla Prabhupád fyzicky odešel. Po deseti letech krátce před svým fyzickým odchodem Šríla Prabhupád nařídil pouze ritviky a ne Dikša guruy.

V souhrnu, ani jeden z výše uvedených citátů neposkytuje žádný důkaz pro Modifikace A a B popsané v “Poslední Pokyn”, že by Šríla Prabhupáda chtěl, aby ritvik systém, který ustanovil krátce před svým odchodem, byl zrušen v okamžiku jeho odchodu, a ritvici se mají zázračně přeměnit na Dikša guruy. Citáty mluví pouze obecně o kvalifikacích gurua a nebo se vztahují na Šikša gurua.

Kapitola 2

Tato kapitola prezentuje 6 ‘principů’, které se snaží dokázat, že ritvik idea je podobná mayavádské filozofii.

Princip 1: Tvrdí, že Šríla Prabhupád NEŘEKL, že ritvik systém by měl pokračovat po jeho fyzickém odchodu. Nicméně abychom vzali v potaz tento argument, tak je potřeba uvážit zda Šríla Prabhupáda ustanovil tento systém v závislosti na své fyzické přítomnosti. Ale to je pouze předpoklad, který je potřeba DOKÁZAT, a pak je možné ustanovit Modifikaci A. Pouze KDYBY Šríla Prabhupád chtěl, aby se funkčnost ritvik systému vázala k jeho fyzické přítomnosti, pak by tento výrok, určující aplikovatelnost nařízení Šríly Prabhupády v termínech jeho fyzické přítomnosti, byl vůbec relevantní.
Nicméně Ritvik systém byl ustanoven prostřednictvím nařízení z 9. července, jakožto systém, který má být následován v ISKCONu, ne jako systém, který by byl časově závislý na fyzické přítomnosti Šríly Prabhupády.
A jelikož ritvik pokyn je pokynem pro systém určený k zavedení v ISKCONu, tak je potřeba další ukončující pokyn pro ISKCON, který by zrušil jeho funkčnost uvnitř společnosti.
Nařízení vydané pro instituci, musí být z definice následováno institucí.
Absence jakékoliv podmínky, dávající funkčnosti nařízení nějaký konkrétní časový úsek. Podmínky, která by byla navíc vázána k aktivitám nějaké osoby, v tomto případě k aktivitám Šríly Prabhupády. Tato absence je sama o sobě nejsilnějším důkazem toho, že toto nařízení není takto limitováno. Nicméně právě tuto limitaci je třeba dokázat pro potvrzení Modifikace A.

Princip 2: Se vztahuje k předpokládaným neférovým aktivitám RITVIKŮ a nemá co říci ohledně platnosti nařízení z 9. července, které ustanovuje ritvik system.

Principy 3 a 6: Tyto odstavce PŘEDPOKLÁDJÍ, že ritvik již byl prokázán za nesprávný.

Princip 4: Uvádí:

„Viděli jsme od nepaměti, že když duchovní mistr fyzicky odejde, tak jeden či více jeho žáků přijmou zodpovědnost ohledně zasvěcování a přijímání žáků.”

Podstatou tohoto tvrzení je, že ritvici musí dokázat a podat specifický výrok od Šríly Prabhupády, potvrzující že guru přijímá žáky při své fyzické nepřítomnosti. Ale Šríla Prabhupád nikdy neučil princip výše uvedeného citátu a ani nikdy neřekl, že guru může přijímat žáky jen za své fyzické přítomnosti.
Šríla Prabhupád pouze říká, že guru zasvěcuje žáky. A to je přesně to co dělá Šríla Prabhupád prostřednictvím nařízení z 9. července.
Tudíž toto je OMEZENÍ principu daného Šrílou Prabhupádou LIMITUJÍCÍ gurua k tomu, přijímat POUZE žáky, se kterými se fyzicky potká. O této limitaci však Šríla Prabhupád nikdy nemluvil.

Navíc je zajímavé uvést, že výše uvedený citát ohledně žáků zasvěcujících po odchodu duchovního mistra není ani zdaleka přesný. Když se totiž podíváme na naši paramparu, tak zjistíme, že PRVNÍ 3 členové Brahmá, Nárada a Vyása stále ještě žijí ve svých tělech, která neopustili, a že poslední 3 zástupci parampary před Šrílou Prabhupádou - Bhaktivinód Thákur, Gaura-Kišora Babájí a Šríla Bhaktisiddhanta, tento princip také nenásledovaly, jelikož Bhaktivinóda Thákura neopustil své tělo před zasvěcením Šríly Bhaktisiddhanty Sarasvatího Gaura-Kišóra Babájím.

Takže ať už začátek, tak i konec naší parampary není „běžný“. Jak tedy může být tento systém považován za „běžný“!

Princip 5: V zásadě tvrdí, že Šríla Prabhupád nemůže pokračovat v přijímání neomezeného množství žáků. Protože, jak bude moci Šríla Prabhupád dát souhlas budoucím žákům, že si přeje je přijmout a vzít jejich karmu? Tento argument je osvětlen v PP. Jelikož Šríla Prabhupád dal plnou moc ritvikům přijímat žáky v jeho zastoupení aniž by ho museli dále konzultovat:

Šríla Prabhupád: Takže aniž by jste na mne čekali, kdykoliv si budete myslet, že to je v pořádku. Bude to záviset na vašem rozhodnutí.
Tamál Krišna: Na rozhodnutí.
Šríla Prabhupáda: Ano.
(Rozhovor v pokoji se Šrílou Prabhupádou, 7/7/77, Vrindávan)

Kapitola 6

Nejen že se odchylky obsažené v této kapitole č.6 ani nepřibližují k tomu, aby poskytli důkazy pro Modifikace A a B popsané v PP, ale pouze opakují v trochu jiné podobě již osvětlené argumenty z kapitoly č.2, týkající se toho, že Šríla Prabhupád NEŘEKL, že chce, aby ritvik systém pokračoval.
Jak již bylo vysvětleno, Šríla Prabhupád ustanovil ritvik systém krátce před svým odchodem, aby v ISKCONu fungoval.
Takový systém nemůže být ZAVRŽEN jen proto, že my ‘cítíme’, že by to tak mělo být. Zodpovědnost za zastavení tohoto pokynu určeného pro celou instituci je na těch, kteří si přáli jej zastavit.
Jednoduše říkat, že pokyn specificky neuvádí, že má být následován po odchodu Šríly Prabhupády nedává žádný smysl, jelikož nařízení také specificky neuvádí, že by mělo být následováno PO JAKÉMKOLIV časovém úseku, který souvisí s tělem Šríly Prabhupády.
Což znamená, že (podle této logiky) nařízení nemuselo být následováno nikdy, že jeho platnost ani nezačala!
Ale, jak jsme již vysvětlili, povahou institucionálního nařízení je, že NENÍ svázáno s ŽÁDNÝM konkrétním časovým obdobím, jelikož je určeno pro aplikaci v instituci.
Proto člověk nemůže zastavit následování tohoto institucionálního nařízení, bez opačného nařízení. Nikdo tedy nemůže zastavit následování tohoto nařízení uvnitř instituce bez toho aniž by k tomu měl příslušný pokyn, jinak by totiž bylo možné zastavit následování jakéhokoliv pokynu určeného pro ISKCON – náladově a libovolně.

Kapitola 9

Úplně irelevantní kapitola zakládající se na autoritě GBC. Ale autorita GBC pochází Z následování Šríly Prabhupády. A to je přávě ta otázka, kterou je potřeba zodpovědět. Následuje GBC skutečně Šrílu Prabhupádu tím, že svévolně aplikovalo Modifikace A a B?

Kapitola 10

Tato kapitola je zcela věnována „strašákovému“ argumentu, že PP závisí na kvalifikaci Gurua. Jak jsme měli možnost vidět ten stejný argument - „strašák“ zabral téměř polovinu 1. kapitoly a tam jsme již vysvětlili, že pozice IRM spočívá v tom, že Guru musí být autorizovaný, ne pouze kvalifikovaný. A to nás znovu vede k potřebě důkazu pro Modifikace A a B. Tudíž tato kapitola nemá žádný vztah k tomu co je skutečným předmětem sporu.

Kapitola 12

Znovu tato kapitola zcela spoléhá na „strašákové“ argumenty tvrdící věci, které nejsou uvedeny v PP. A samozřejmě jak je již zvykem ani tato kapitola se vůbec nepřibližuje k tomu, aby nabídla důkaz pro Modifikace A a B.

Závěr

Jak bylo řečeno v úvodu, oddaní čtoucí 100 odchylek ritvikismu nenaleznou v této knize žádnou spojitost se snahou odpovědět na PP (mimo několika již zodpovězených sekcí). Kdyby si tyto osoby přečetli PP tak by se pak zřejmě snažili nalézt v knize 100 odchylek ritvikismu nějáké důkazy pro Modifikace A a B. Ale to nejlepší co v tomto ohledu může kniha nabídnout je argumentování, že takový důkaz NENÍ ANI TŘEBA! Což jen potvrzuje centrální bod PP, že takový důkaz vůbec neexistuje, a proto jsou tyto Modifikace A a B, na kterých je založeno zrušení ritvik systému a jeho nahrazení současným ISKCONským guru systémem, zcela nezákoné.
Dále jsou v knize citáty mluvící obecně o guruech, ale není v nich specificky řečeno jak můžou guruové vzniknout za pomoci Modifikací A a B, což je to, co se ve skutečnosti stalo v ISKCONu, a to o co tu jde.
Protože je evidentní, že pokud Modifikace A a B nemohou být dokázány, pak ritvik systém zůstává zasvěcovacím systémem ISKCONu, což je pozice IRM.
A zbytek knihy, jak jsme viděli, buď používá již poražené staré argumenty a nebo vytváří neustálý přísun falešných argumentů - „strašáků“ a dalších irelevantních argumentů (předpokládajíce, že ritvik systém byl již ustanoven jako špatný).
V krátkosti jak jsme řekli úvodem v knize nalezneme všechno možné mimo důkazů, které by ospravedlňovali Modifikace A a B popsané v PP. To je to, co se dá očekávat jelikož až doposud ŽÁDNÝ TAKOVÝ DŮKAZ NEBYL PŘEDLOŽEN, a to i přesto, že současní ISKCONští guruové a GBC či jejich podporovatelé napsali mnoho tuctů pojednání snažících se porazit PP. Tyto neúspěšné snahy jsou všechny zdokumentovány na našich webových stránkách www.iskconirm.com, kde také tato kniha zaujme své místo jako jeden z mnoha dalších neúspěšných pokusů.